Rozhodování sporů v oblasti spotřebitelských úvěrů

Podle § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, je finanční arbitr příslušný k rozhodování sporů mezi spotřebitelem a věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby.

 

Právní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů

Smlouvy o úvěru uzavřené od 1. 12. 2016 se řídí především zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru 2016“), který upravuje souhrnně závazky ze smluv o úvěru, a to včetně úvěru poskytnutého pro účely bydlení. Ve věcech neupravených tímto zákonem se smlouvy o úvěru dále řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

Zákon o spotřebitelském úvěru 2016 nahradil předchozí právní úpravu spotřebitelských úvěrů, tj. zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru 2010“), kterým se řídí smlouvy o úvěru uzavřené v období od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016. Oproti zákonu o spotřebitelském úvěru 2016 byly z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru 2010 vyloučeny některé smlouvy o úvěru. Typickým příkladem takových úvěrů jsou úvěry veřejnosti známé pod názvem hypoteční úvěry nebo úvěry ze stavebního spoření, tj. úvěry poskytnuté pro účely bydlení, v nichž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejichž účelem je mj. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti nebo změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím.

Smlouvy o úvěru vyloučené z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru 2010 se řídí zákonem o spotřebitelském úvěru 2016 v rozsahu jeho přechodných ustanovení, např. v otázce předčasného splacení úvěru na bydlení se smlouva o úvěru s fixní úrokovou sazbou řídí tímto zákonem od data její změny, pokud k ní došlo po nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru 2016 (tj. nejdříve dne 1. 12. 2016). Jinak se tyto smlouvy řídí občanským zákoníkem, případně zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „starý občanský zákoník“).

Smlouvy o úvěru uzavřené za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru 2010, které nejsou z působnosti tohoto zákona vyloučeny, se nadále řídí tímto zákonem a zákonem o spotřebitelském úvěru 2016 se řídí pouze v rozsahu jeho přechodných ustanovení, jedná se např. o omezení sankcí v případě prodlení spotřebitele. Ve věcech neupravených těmito zákony se tyto smlouvy dále řídí občanským zákoníkem, případně obchodním zákoníkem a starým občanským zákoníkem.

Smlouvy o úvěru uzavřené před účinností zákona o spotřebitelském úvěru 2010, konkrétně v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2010, se až na stanovené výjimky řídí zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010, a dále přechodnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru 2010, případně zákona o spotřebitelském úvěru 2016, jakož i obchodním zákoníkem a starým občanským zákoníkem.

Speciální úpravu pak mají smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, případně smlouvy o tzv. překlenovacím úvěru (meziúvěru) ze stavebního spoření, na které se současně vztahuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Při rozhodování v oblasti spotřebitelských úvěrů pak finanční arbitr aplikuje i některé další právní předpisy týkající se například úroků z prodlení nebo pandemie COVID-19.

Vybrané právní předpisy jsou dostupné zde.  

 

Jaké spory rozhoduje finanční arbitr v oblasti spořebitelských úvěrů? 

Od 1. 2. 2016 je finanční arbitr příslušný k řešení veškerých sporů ze smluv o úvěru, tedy smluv uzavřených za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru 2016 nebo za účinnosti předchozích zákonů upravujících spotřebitelské úvěry, a to včetně sporů ze smluv o úvěru vyloučených z působnosti těchto zákonů, pokud se jedná o smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem.

Finanční arbitr může rozhodovat například v následujících sporech mezi spotřebitelem a věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování úvěru:

  • spor o právo předčasně splatit dluh ze smlouvy o úvěru,
  • spor o výši poplatku za předčasné splacení úvěru,
  • spor o výši poplatku za nečerpání úvěru,
  • spor o platnost odstoupení od smlouvy o úvěru nebo zprostředkovatelské smlouvy,
  • spor o posouzení úvěruschopnosti,
  • spor o zesplatnění úvěru,
  • spor o poplatky ze smlouvy o úvěru nebo zprostředkovatelské smlouvy,
  • spor o platnost smlouvy o úvěru, smluvní pokuty nebo jiného smluvního ujednání,
  • spor o určení výše dluhu ze smlouvy o úvěru,
  • spor o právo na úročení úvěru ve výši diskontní sazby, repo sazby nebo obvyklé zápůjční úrokové sazby,
  • spor o výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN),
  • spor o náhradu škody způsobené věřitelem nebo zprostředkovatelem v souvislosti se smlouvou o úvěru,
  • spor o způsob splácení úvěru ovlivněného pandemií COVID-19 ve smyslu zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.

 

Jaké spory nerozhoduje finanční arbitr v oblasti úvěrů?

Finanční arbitr nemůže rozhodovat ve sporech, ve kterých dlužník uzavřel smlouvu o úvěru v postavení podnikatele, tedy uzavřel smlouvu o úvěru za účelem financování své podnikatelské činnosti.

Dále finanční arbitr nemůže rozhodovat o sporech mezi spotřebiteli a správci registrů klientských informací např. o výmazu negativních záznamů o spotřebiteli jako dlužníku ze smlouvy o úvěru z těchto registrů.

Dále finanční arbitr nemůže rozhodovat například v následujících sporech mezi spotřebitelem a věřitelem nebo zprostředkovatelem:

  • spor o zřízení, změně nebo zrušení zástavního práva ke smlouvě o úvěru,
  • spor o určení výše pohledávky ze smlouvy o úvěru přihlášené do insolvenčního řízení,
  • spor o zastavení exekučního řízení v souvislosti se smlouvou o úvěru,
  • spory o pojištění spojená s úvěrem (pokud nejde o životní pojištění), např. pojištění schopnosti splácet.

 

Podání návrhu na zahájení řízení, formuláře, Sbírka rozhodnutí

Pro účely podání návrhu doporučujeme využít aplikaci Průvodce podáním návrhu nebo formulář.

Důležitá rozhodnutí finančního arbitra v anonymizované podobě můžete nalézt ve Sbírce rozhodnutí

© 2020 Kancelář finančního arbitra | všechna práva vyhrazena